Noc mi byla vždy přítelem a oporou

13. ledna 2014 v 19:27 | Saru
"A nebojíš se jít na stezku odvahy sama?" Ptá se mě zdravotník na táboře. Kroutím hlavou, "ne, já se tmy nebojím, tma je můj přítel," usmívám se a snažím se tmu chytit za ruku. "Vážně chceš jít sama? Není lepší jít s někým ve dvojici?" Ptá se mě a snaží se mi vymluvit moji prosbu. "Já to dám!" Šklebím se a vycházím do tmy.




"Bála ses někdy tmy?"
"Ne..."
"Lžeš! Každé dítě se někdy bálo tmy a strašidel, co se ukrývají ve tmě!"
"Není pravda, jako malou mě opustili nejlepší kamarádky, přestala jsem potkávat otce, ztratila jsem přátele, zradili mě, ponížili, urazili... Ale tma nikdy. Každý den vím, že přijde. Někdy brzo, někdy později, ale vždy přijde, nezradí a nelže. Ve tmě nejsou stíny, nejsou žádné stíny, ve kterých bych se skrývala před ostatními, jelikož mě tma skryje celou a přesto mohu být kdekoli. Na světle všichni vidí mojí zklamanou tvář, můj naštvaný a smutný obličej, ale noc mě nutí usmívat, protože pro to něco dělá. Na tváři mi vykouzlí úsměv hvězdami, protože, ty mi nikdo jiný nedá. Zatímco mi ostatní moje myšlenky, názory a celkově moji fantazii kradou, tma moje myšlenky vysliší a nikomu je dár neprozradí."
"Tse, ale ta tma pro tebe nic neudělala..."
"Tma mi dala oči, tma mi dala volnost..."
"Hlupáku, když padne tma, ztrácí se lidi, v parku jsou pedofilové a vraždí se!"
"Také není pravda... Tma ty vrahy a pedofili netvoří, ty tvoří život. Tma tvoří příběhy, legendy, pohádky a nové myšlenky."
"Stejnak, až zemřeš dostaneš se do temnoty, tak užívej světla!"
"Ach... Nechápeš, tma není temnota. Temnota je nicota, ale tma je všechno. Vše, nač si vzpomenu je vedle mě, ale musí být tma, protože ve dne to nejde udělat. Světlo ti to nedovolí... Tma tvoří všechno do dokonalosti, tma tvoří můj vysněný svět."
"Nechápu tě..."
"Tak nechápej... Když Slucne zapadne a vyjde Měsíc, nevidím vždy jenom tmu. Vidím svůj vlastní svět, který tma vytvoří. Vidím dokonalost. Vidím své vysněné charaktery po svém boku. Vidím všechny, které jsem kdy zapojila do svých příběhů a také vidím všechny ty, kteří mě inspirovali. Vidím Aleca, lovce stínů. Vidím Cata, vraha. Vidím Steva, který dokázal odpustit. Vidím Claudii, která obětovala vše proto, aby zachránila Steva a svého bratra. Také vidím Iana, člověka, který nehleděl na to, kdo vlastně Wanda je, ale hleděl na to, jaká je..."
"Tobě není pomoci..."
"Ne, tobě není pomoci..."

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama