FF: His cold heart: 4. kapitola Aras Occiderová

3. února 2014 v 19:27 | Saru
A nyní to je v troubě. Poslední kapitola, ke které mám přístup, pak budu muset čekat, než se mi opraví notebook a jelikož mají v opravně dovolenou, notebook je v nedohlednu. Takže, asi začnu povídku přepisovat, jenže, do toho se mi vážně nechce .___.


Do centra jsem nešla, celý týden jsem se v centru neukázala, vlastně celý dva týdny a každý večer, když to otec zjistil, zuřil. Nadával mi, ponižoval mě, první čtyři dny byl také naštvaný. Sice Kyle neřekl nic o tom, jak to vlastně cítím, nebo spíše jak jsem to cítila ke Catovi, ale pověděl mu, že jsem s ním mluvila a že byl u mě v pokoji. Máma mlčela, protože prostě otci nikdy do výchovy mluvit nebude a nikdy ani nemluvila. Jakmile jsme totiž udělali první krok tak se výchovu ujal otec a udělal z nás kopie sebe samého. Bohužel, u jeho dcery mu to nevyšlo…
Cato už vyjel na turné, dneska večer bude mít rozhovor s Caesarem a zítra večer je ples u prezidenta Snowa. Sledovala jsem celé jeho turné, každý den a musím říct, že se můj názor na něho nezměnil. Je chladný, bezcitný, v těle mu koluje černá krev a jeho tělo je plné temnoty a hněvu.
Kdyby můj otec nebyl tak závislí na Hladových hrách a všem kolem nich, asi bych se na ten rozhovor koukat nemohla. Seděla jsem na gauči vedle Kylea, ten opět do sebe házel svoje oblíbené sladkosti a já si jenom podpírala dlaní hlavu. Otec seděl ve svém křesle a matka na protější pohovce odpočívala. Datum jejího porodu se rapidně blíží a tak je Kyle stále připravený, i v noci, doběhnout pro pomoc.
V televizi zazněla hymna, zpozorněla jsem a sledovala Caesara, který nás uváděl do děje. Rekapituloval dění z různých krajů a pak k sobě přizval Cata. Ten se posadil vedle něho do křesla a čekal na jeho otázky.
"Tak, Cato, hry máš za sebou, turné máš za sebou, nyní ples u prezidenta a pak budeš mentorem. A zrovna na čtvrtohory, těšíš se?" Začal Caesar své otázky.
"Samozřejmě, že se těším. Ale znáš přeci druhý kraj, dlouho mentkem nebudu," zasmál se Cato společně s Caesarem a s lidmi v publiku.
"Jo, jo… Ale minimálně jednou mentor budeš…" Oddechl Caesar s úsměvem, "tak nám řekni, jaký kraj se ti nejvíce líbil? A to hlavní, proč?" Pozvedl obočí.
Cato chvíli přemýšlel, "asi 7. Kraj. Ty stromy tam mi připomínali arénu!" Usmál se, "ale samozřejmě se mi nejvíce ze všech líbí druhý kraj." Myknul rameny.
"A důvod?" Pozvedl rameny Caesar.
Cato se šibalsky pousmál, naklonil se lehce k publiku a s úsměvem odpověděl: "Máme nejkrásnější holky".
Publikum se smálo a Caesar také. "Tak takhle to je!" vykřiknul.
"Ale né jak myslíš…" zakroutil Cato hlavou stále s lehkým úsměvem.
"Ale já vím, jak to myslíš…" Pokynul párkrát hlavou a zvednul se z křesla.
Caesar šel blíže k publiku a přecházel ze strany na stranu. "Zítra se koná každoroční ples u prezidenta Snowa a jak jsme právě slyšeli. Cato naznačil, že ve 2. Kraji jsou nejkrásnější dívky a to jsme jaksi tušili." Usmíval se Caesar. "Catova průvodkyně, která s ním byla i na turné, se nyní nachází na nádraží ve 2. Kraji. Společně s ní, tam jsou i Catovy stylisti a na co čekají?" Pověděl Ceasar a položil jednu otázku. Otočil se na patách a posadil ke Catovi.
"Cato, když máte ty nejkrásnější dívky, určitě si jich už pár poznal, jaká je podle tebe nejkrásnější? Jakou by si nejraději pozval na ples k prezidentu?" Pozvedl obočí.
"Cože?" Odtáhnul hlavu nechápavě. "No…" Povzdechl.
"Ale, no ták… Cato, jaká dívka se ti líbí? Řekni nahlas její jméno a tvá průvodkyně Period ji s tvými stylisty najde a přivede ji za tebou do Kapitolu," drcnul do něho Caesar.
Byla jsem zvědavá, posadila jsem se pořádně na pohovku a s lehce otevřenou pusou sledovala televizi. Čekala jsem, až Cato otevře ústa a promluví.
"No… Dobře, sice vyloženě dívku nemám, ale dobře. Asi no…" poškrábal se na zátylku a zaklonil hlavu. "Je trapné to říkat celému Panemu…" uchechtl se.
"Cato, není to trapné…" Pousmál se Caesar a nadzvedl ze zvědavosti obočí, dal mikrofon blíže ke Catovi a čekal.
"Tak fajn…" zakroutil hlavou a opřel si lokty o stehna. "Aras Occiderová…" Šeptl.
"Aras Occiderová?" Zopakoval Caesar.
Cato jenom lehce pokývnul hlavou a šeptl, "ano."
"Aras Occiderová, pro ty, co si nepamatují. Dle příjmení usuzuji, že je to dcera Marthinuse Occi-" Začal Caesar mluvit, ale v té chvíli se u nás vypnula televize.
To vrčení směrem od otce jsem slyšela, ale seděl jak přibitý ke křeslu. Kyle měl otevřenou pusu dokořán a nedokázal říct kloudné slovo. Já se začala potichu zvedat a chtěla zmizet. Máma se posadila a sledovala mě s lehkým úsměvem.
"Ihned stůj!" Zařval z ničeho nic otec a vyskočil na nohy. Odskočila jsem co nejrychleji ke zdi a s vystrašenýma očima sledovala otce.
"Marthinusi, nekřič na ni…" Šeptla matka a chytla otce za paži.
"Nech mě!" zakřičel na ní. "Přesně ví, koho nesnáším a schválně se s ním potají tahá!" Zakřičel na mě.
"Marthinusi, dva týdny nevytáhla pomalu paty z domu, jak mohla?" Snažila se ho máma uklidnit.
"To protože byl pryč! Tahala se s ním od prvního dne!" Zařval nahlas.
"To není pravda!" Zakřičela jsem, "nechci tam ani jet! Budu doma!" Hysterčila jsem.
"To je dobře, ale tohle si ještě vyřídíme!" zavrčel otec a posadil se do křesla.
"Pojedeš!" Špitla matka ke mně a já se rozhodla už neprotestovat. Až přijde průvodkyně, odmítnu a bude to.
Máma šla k otci a začala ho uklidňovat, ten jenom funěl a bručel.
Povzdechla jsem, Cato se nejspíš snaží zabít i mě… V té chvíli se také ozvalo klepání na dveře. Šla jsem je otevřít a pro mé překvapení, stála tam žena vysoká asi jako já, s blond vyčesanými vlasy a zeleným, výstředním oblečením, z Kapitolu. Vedle ní také dva stylisti, podobně oblečení. Bez vyzvání vtrhli do domu.
"Ou, tady jsi děvče, ke třem domům jsme zašli špatně, tak jsem ráda, že jsme ho konečně našli, oblékni se a pojedeme, vlak čeká," řekla vesele a stylisti si mě začali prohlížet.
"Ale já nejedu…" Zamumlala jsem.
"Prosím? Jedeš! Pozval tě samotný Cato!" Zareagovala překvapeně.
"Ano Aras, jedeš!" Souhlasila matka a Kyle na souhlas zběsile kýval hlavou.
"Pokud mi to dovolí otec…" Zazubila jsem se lišácky. Tušila jsem, že to nepovolí.
"Jedeš…" Zabručel otec a já jenom otevřela nechápavě hlavu. Ale v té chvíli mi už máma do rukou cpala kašmírový svetr.
"Cože?!" Nechápala jsem svolení. "Přece… No… Je… je tam Cato!" Panikařila jsem směrem k otci.
"Aspoň si spřátelíš do her Kapitol, budou tě milovat už nyní!" Pověděl, ale ne naštvaně.
Už tedy chápu, proč mi to dovolil, ale než jsem něco řekla, stylisté mě už strkali do svetru a ven ze dveří.
"Budeš nádherná," pověděla mi Period a popostrčila mě do vlaku. "Tvůj pokoj je zde, dobře se vyspi, stylisté ti připraví na zítřejší večer šaty. Občerstvení je ve vedlejším voze a…" začala novou větu a otočila se ke mně členem. "užij si to tu!"
Stylisté se odebrali pryč, stejně jako Period a já zůstala stát na místě sama. "Dobrý no…" pokrčila jsem rameny a šla do jídelního vozu, jelikož naše večeře nestála za nic.
Vzala jsem si do ruky tři muffiny, ozdobené různou polevou a vším možným. Položila jsem je na stolek a zkroutila tělo do menšího křesílka. Z každého muffinu jsem nejdříve odloupala zdobení, pak slízla polevu a teprve potom snědla muffin. Takovou věc jsem nikdy nejedla, ale je vynikající.
Po těch třech dortících jsem měla dost, stejnak jsem byla unavená, šla jsem do pokoje, který mi byl přidělený, a za chvíli v měkké posteli usnula.
Ráno mě probudilo brzdění vlaku. Dostatečně mě to probralo, jelikož jsem si myslela, že to byl jenom sen. "Ale ne…" Povzdechla jsem. Neochotně jsem vstala z postele a z flanelového pyžama se převlékla do svého oblečení, v kterém jsem nastoupila do vlaku. Vyšla jsem ještě rozespalá do chodby a koukala do stran, v té chvíli ke mně přišla Period a čapla mě za loket. "Tak jdeme," usmála se a vytáhla mě z vlaku, kde stál dav kapitolanů. Pískali, smáli se, natahovali ke mně ruce, ale Period mě táhla někam pryč.
Zatáhla mě do jednoho domu, nedokážu ji popsat, jednoduše byla velká, přeplněná různými látkami a stylisty. Také nějací prodavači a obsluhovali kapitolany. "Tady vzadu se převlékneš a pak se vozem vydáme na ples prezidenta Snowa," usmívala se stále, "a tam také uvidíš Cata." Jeho jméno povědělo s jakousi slastí.
"Je teprve dopoledne, proč se mám oblékat už nyní?" Nechápala jsem.
"No přece nehty, líčení, úprava zevnějšku, poslední úpravy šatů, to všechno zabere moc času!" Vysvětlila mi a dovedla mě do zadní místnosti, dek byli další stylisty. "Sedni si tady," ukázala na židli a pustila mojí ruku.
Opatrně jsem se posadila na měkčí židli a těkala očima mezi všemi těmi stylisty, co něco špitali a připravovali různé líčení, laky na nehty a další věci, o kterých nechci vědět, k čemu jsou.
Někdy se mě stylisté zeptali, jestli by se mi něco líbilo nebo ne, pak se ptali Period a někdy se neptali ani jí a dělali, co uznali za vhodné. Protože jsem celou dobu seděla proti oknu, netušila jsem, kolik asi může být hodin. Každopádně jsem se po několika hodinách cítila dost unavená a kvůli mně se také dělali dlouhé přestávky, abych si protáhla nohy.
Večer, kolem osmé hodiny už vše bylo hotovo, stála jsem proti velkému zrcadlu a překvapeně na sebe koukala. Vlasy mi vyčesali nahoru, ale vzadu mi vlasy více zvlnili a spustili je dolu, kolem obličeje dva pramínky vlnitých vlasů, ve kterých se odráželi od světla třpytky. Na obličeji mi moc líčení nedali, díky bohu a šaty sladili do bílo-modrých. Krásně nebesky modrých. Výstřih šatů nebyl moc velký, ale na zádech byli zcela vykrojené do špičky. Sukně šatů byla lehce načechraná a několika vrstvá, různé odstíny modré a občas i nějaká ta bílá. Boty mi ani vidět nešli, dostal jsem tedy nějaké pohodlnější.
Koukala jsem na toho neznámého člověka v zrcadle několik minut, když v tom mě Period chytla za ramena a zašeptala do ucha, "jsi nádherná, Cato tě bude milovat…"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lady Mishel* Lady Mishel* | Web | 5. února 2014 v 17:22 | Reagovat

Zase takový dluhatánský díl:D

2 Lywia Lywia | Web | 5. února 2014 v 18:31 | Reagovat

Úžasný :) Máš talent :)
Jinak,já ho taky bohužel znala jen z CF..Docela by mě zajímalo,jak dotočí těch posledních 7dní co mu zbývalo u Mockingay part 1. a pak part 2...Bez něj to prostě nebude ono,zvlášť,když je teď hodně důležitej :\

3 Lywia Lywia | Web | 5. února 2014 v 19:22 | Reagovat

Jo a ten seriál se myslím nejmenuje přežít,ale Dual Survival..Jen jsem si to nemohla zrovna vybavit :D

4 Lywia Lywia | Web | 5. února 2014 v 20:03 | Reagovat

[3]: Fakt? Tak si ten českej překlad no :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama